Nobilitas virtutem invidiae subducit...
Francis Bacon
Katedra historie
Ze života katedry
Centrum pro hospodářské a sociální dějiny
Nobilitace ve světle písemných pramenů
BRŇOVJÁK, Jiří a kol.: Nobilitace ve světle písemných pramenů. Nobilitas in historia moderna. Tomus 2. Ostrava: Ostravská univerzita, 2009. 234 s. ISBN 978-80-7368-744-1. 17,5 x 24,5 cm
Druhý svazek ediční řady NOBILITAS IN HISTORIA MODERNA je věnován pramenné základně ke studiu problematiky udělování šlechtických titulů, erbů a přídomků v českých zemích, resp. celé habsburské monarchii, a to především v období 16.–19. století. Hlavním a jednotícím prvkem celé publikace je především otázka výpovědní hodnoty zkoumaných pramenů z pohledu novověké diplomatiky. Publikace obsahuje celkem 14 kapitol, jejímiž autory jsou historikové a archiváři z České republiky, Slovenska a Polska. Kapitoly jsou rozděleny do tří tematických celků. První z nich nazvaný Nobilitační listiny a formy jejich dochování je zaměřen zejména na originály nobilitačních listin a je tvořen obsáhlým a fundovaným diplomaticko-heraldickým úvodem (T. Krejčík), zhodnocením současného stavu evidence originálů erbovních privilegií v České republice a na Slovensku (K. Müller, M. Šišmiš), problematikou odhalování falz (J. Mírka) a výskytu nobilitačních a příbuzných písemností v tzv. Wunschwitzově genealogické a heraldické sbírce (K. Woitschová). Druhý blok nesoucí název Nobilitační praxe a její písemnosti se zaměřuje na konkrétní aspekty nobilitačního procesu. Do něj jsou zařazeny kapitoly pojednávající o nejstarší nobilitační praxi v období Přemyslovců (R. Novotný), nobilitacemi služebníků olomouckých biskupů v poslední třetině 16. století (J. Štěpán), finančními aspekty nobilitací v Rakousku v 19. století (J. Županič) a srovnání s polskými poměry na přelomu 18. a 19. století (S. Górzyński). Kapitoly zařazené do třetího bloku s názvem Nobilitace a přijetí mezi zemské stavy se věnují pramenné základně, jež vznikla na základě vstupu nobilitovaných osob do zemských stavovských obcí. Zde čtenář nalezne kapitoly o úředním procesu přijímání mezi české a moravské zemské stavy (J. Brňovják), o doznívání stavovské praxe přijímání na zemském sněmu na Moravě (J. David), evidenci osob obdařených inkolátem v soukromém rukopisu Vavřince Koutného ze Zářečné (M. Starý) a vytvoření moravské šlechtické matriky na počátku 19. století (Z. Žouželka). Poslední kapitolou je závěr (J. Brňovják), který popisuje další archivní prameny, jimž v knize nebyla věnována zvláštní pozornost. Publikace obsahuje německé resumé všech kapitol, seznam citované literatury, seznam autorů a seznam použitých zkratek. Výběrový rejstřík přináší hesla týkající se použité archivní, diplomatické a historické terminologie a jména vydavatelů a příjemců erbovních, nobilitačních či jiných privilegií. Do rukou čtenářů se tak dostává publikace, která může sloužit jako základní příručka k výzkumu udělování šlechtických titulů v českých zemích. Jednotlivé texty lze využít jako metodologické vodítko při studiu a interpretaci popisovaných druhů pramenů.