Princip práce strojů na dopravu a stlačování vzdušnin je obdobný jako u čerpadel. Tlak ve stroji pro nasátí vzdušniny je nižší, než je tlak v prostoru, z něhož je čerpáno, a vzdušnina tak musí proudit do stroje. Následně je tlak vzdušniny ve stroji zvýšen natolik, aby vzdušnina mohla vystupovat ze stroje s přebytkem energie. Na rozdíl od čerpadel se přívodem energie pracovní látce mění kromě její tlakové a kinetické energie i energie tepelná (změna polohové energie je obvykle zanedbatelná).

Základní rozdělení strojů na dopravu a stlačování vzdušnin vychází ze způsobu přeměny energie:

1. Pneumostatické stroje (někdy zvané také objemové).

Mechanická energie pohonu se přímo mění na tlakovou energii vzdušniny. Vzdušnina se přemisťuje prostřednictvím výtlačného tělesa, kterým může být píst, membrána, lamely, šrouby atd. Podle hodnot tlaku sacího p_s a výtlačného p_v rozdělujeme pneumostatické stroje na:

a) kompresory – hodnota pv je vyšší než 0,3 MPa;

b) dmýchadla - hodnota pv je mezi 0,1 a. 0,3 MPa;

c) vývěvy - hodnota pv je nižší než 0,1 MPa (tady než atmosférický tlak), hodnota p_v je mírně vyšší nebo rovna atmosférickému tlaku.

2. Pneumodynamické stroje (někdy zvané také rychlostní či lopatkové).

Mechanická energie pohonu se prostřednictvím pohybu oběžného kola s lopatkami nejprve přeměňuje na kinetickou energii vzdušniny a ta potom v další části stroje částečně na tlakovou energii.

Pneumodynamické stroje se obvykle dále rozdělují na:

1. ventilátory - rozdíl sacího a výtlačného tlaku je do 10⁴ Pa;

2. turbodmychadla - rozdíl sacího a výtlačného tlaku je nad 10⁴ Pa (obvykle je výtlačný tlak p_v mezi 0,11 a. 0,3 MPa), jsou to stroje radiální jednostupňové nebo vícestupňové bez vnějších mezistupňových chladičů;

3. turbokompresory - rozdíl sacího a výtlačného tlaku je také nad 10⁴ Pa (obvykle je p_v nad 0,3 MPa), jsou to vždy stroje vícestupňové, označujeme tak všechny axiální pneumodynamické stroje a stroje radiální s vnějšími mezistupňovými chladiči.

3. Proudové stroje - pracují na obdobném principu jako vodní či parní injektory, existují vodoproudé a paroproudé vývěvy a kompresory (proudové stroje bývají někdy řazeny k pneumodynamickým).

Můžeme samozřejmě provést i další rozdělení, například podle počtu stupňů (na jednostupňové a vícestupňové), podle hodnoty objemového průtoku, podle druhu dopravované látky, podle druhu pohonu nebo podle použití.

Už z výše uvedeného rozdělení je patrné, že stroje pro dopravu a stlačování vzdušnin vykazují mnohé podobnosti s čerpadly. Srovnáme-li opět pneumostatické a pneumodynamické stoje, můžeme obecně zjednodušeně konstatovat, že pneumostatické se používají tam, kde jde především o změnu tlaku, a pneumodynamické tam, kde jde především o dopravované množství.