Ventilátory jsou rotační lopatkové stroje pro dopravu a stlačování vzdušnin s pracovním přetlakem do 10⁴ Pa.

Princip práce je obdobný jako u turbodmychadel a turbokompresorů, chlazení se nepoužívá.

Podle směru proudění dopravované látky oběžným kolem se dělí na radiální a axiální.

Podle pracovního přetlaku (Δp) se ventilátory dělí na nízkotlaké (Δp do 1 kPa), středotlaké (Δp 1 až 4 kPa) a vysokotlaké (Δp 4 až 10 kPa).

Vysokotlaké radiální ventilátory mají úzká oběžná kola (obr. 2.18a), která jsou stejně jako spirální skříně nejčastěji vyrobeny jako odlitky.

Středotlaké radiální ventilátory mají širší rotor (obr. 2.18b). Lopatky jsou obvykle z plechu a jsou upevněny mezi nosným a krycím kotoučem.

Nízkotlaké radiální ventilátory mají široký rotor podobný bubnu s velkým počtem krátkých lopatek (obr. 2.18c). Proto se jim také říká  bubnové. Rotor i spirální skříň jsou obvykle svařeny z plechu. Spirální skříň obvykle na výstupu funguje jako difuzor.

Axiální ventilátory mají oběžná kola tvořena nábojem, na kterém jsou upevněny vrtulovitě stočené lopatky (obr. 2.18d). Před nebo za oběžným kolem mohou být umístěny statorové lopatky pro usměrnění proudu vzdušniny. Ke zvýšení tlakové energie může být statorová trouba prodloužena do tvaru difuzoru.

Srovnáme-li radiální a axiální ventilátory pro stejný pracovní přetlak a objemový průtok, jsou axiální ventilátory menší a lehcí, ale mají několikanásobně vyšší otáčky.

Obr. 2.18: Schéma tvaru oběžných kol  ventilátorů: a) vysokotlaký radiální; b)středotlaký radiální; c)nízkotlaký radiální; d) nízkotlaký axiální.

Radiální nízkotlaký ventilátor

Obr. 2.19: Schéma tvaru a/ radiálního ventilátoru se spirální skříní a elektromotorem 

b/ axiálního ventilátoru s difuzorem

Ventilátory se používají při výměně vzduchu v místnostech, v klimatizačních zařízeních, k vytváření proudu vzduchu při chlazení, k vytváření umělého tahu ve spalovacích zařízeních, využívají se pro pneumatickou dopravu sypkých hmot atd.