Rejzek Lukáš |
Druhy závitů |
Závit je nejdůležitějším prvkem každého šroubového spoje. V podstatě se jedná o nakloněnou rovinu, navinutou na vnější válcovou plochu šroubu nebo vnitřní válcovou plochu otvoru matice (obr. 4). Závit má tvar šroubovice. obr. 4 obr. 5
Mezi nejdůležitější geometrické charakteristiky závitu patří veličiny na obr. 6: Obr. 6. Geometrické charakteristiky závitu.
Velký průměr závitu šroubu - matice (d - D) Malý průměr závitu šroubu - matice (d3 - D1) Střední průměr závitu šroubu - matice (d2 - D2) Rozteč závitu (P) Hloubka závitu (h) Stoupání závitu (Ph) Vrcholový úhel (α) Úhel stoupání šroubovice (β)
Podle směru šroubovice (obr.7) dělíme závity na pravé a levé. Směr šroubovice zjistíme pokud se díváme na šroub ve svislé poloze. Pokud stoupá šroubovice směrem doprava jedná se o závit pravý (obr. 4). Stoupá–li šroubovice směrem vlevo, jedná se o závit levý (obr. 5). Obr. 7. Vlevo-levý závit, vpravo-pravý závit.
Podle počtu šroubovic rozlišujeme závity na jednochodé a vícechodé obr. 8.
Obr. 8. Vlevo-jednochodý závit, vpravo-dvouchodý závit.
Podle profilu rozeznáváme závity na metrický závit, whitwortův závit,lichoběžníkový závit a oblý závit (obr. 9).
a)b) c)d) Obr. 9. a) metrický, b) Whitwortův, c) lichoběžníkový, d) oblý Metrický závit – má vrcholový úhel trojúhelníku je 60°, rozměry se udávají v mm, je určen velkým průměrem závitu, jak u šroubu tak i u matice (jsou stejné). Označení je dle velkého průměru např. M 12. Podle různého stoupání dělíme metrické závity na hrubé třídy A, jemné B až nejjemnější třídy E. Jemné závity se používají v jemné mechanice, automobilovém, leteckém průmyslu. Při použití metrických závitů je u jejich označení důležité psát i stoupání, označení podle velkého průměru nestačí (např. M 12×1,5 tj. řada B). Whitworthův závit – má vrcholový úhel trojúhelníku je 55°, rozměry se udávají v palcích, (1" = 25,4 mm), označuje se např. W1/2. U těchto šroubů je stoupání udáváno na jednotku jednoho palce. Tyto závity se používají v zahraničí a u nás v dovozových zařízeních. U nás se běžně na spojovací součásti nepoužívá. Lichoběžníkový závit – U pohybových šroubů se nejčastěji vyskytují profily rovnoramenného a nerovnoramenného lichoběžníku. Čtvercové profily se používají velmi zřídka a nejsou ani normalizovány. Pohybové šrouby mají závity s levým i pravým stoupáním, jsou jednochodé i vícechodé. Vícechodé šrouby mají výhodu v tom, že nejsou samosvorné. Lichoběžníkový rovnoramenný závit – vrcholový úhel je 30°, značí se např. Tr48×8 (druh, jmenovitý rozměr, rozteč). Závity tohoto profilu se také používají u spojovacích šroubů velkých rozměrů. Oblý závit – Profil Whitworthova závitu se používá pro trubkový válcový a kuželový závit s vrcholovým úhlem 55°. Trubkové závity se na rozdíl od jiných závitů neoznačují podle velkého průměru závitu, ale podle jmenovité světlosti trubek, která se udává v palcích. Tento závit se liší od Whitworthova také tím, že má jemnější stoupání. Trubkový závit válcový se používá na spoje netěsnící na závitech a označují se např. G3/8, jejich případnou těsnost lze zajistit ovinutím závitu konopím nebo těsnící páskou. Trubkový závit kuželový, který se používá pro spoje trubek určené pro těsnění spoje se označuje např. R 1“. Označení představuje druh závitu a jmenovitou světlost trubky. Závit je vyříznut na kuželovém konci trubky s kuželovitostí 1:16 a lze jej použít s válcovým závitem v nátrubku. Kombinace těchto dvou druhů trubkových závitů nám přináší velkou těsnost. Existuje celá řada dalších druhů závitů (viz. textová učební pomůcka). |
Diplomová práce |